Bludné kruhy závislosti

4.7.2019

Když vystřízlivíme, staré pocity se vrátí a navrch ještě řešíme kocovinu. Jak být příště připraveni?

Podle Christiny Grofové nás do sebedestruktivních vztahů nebo nadměrného užívání návykových látek žene neurčitá touha po spojení, naplnění. Máme pocit, že nám něco chybí, a doplnit chybějící část tak pomůže alkohol či jiná droga, jídlo, střídání vztahů. Rychlá cesta může být zrádná. Zde je tou zradou, že prázdné místo se nesnažíme zaplnit zevnitř, nezapojíme vnitřní zdroje, ale vypomůžeme si něčím vnějším - jídlo, alkohol, sexuální vztah.

Z bludného kruhu závislostí lze vystoupit kdykoliv - nečekat na nějaké  (zítra, až ten další víkend, až odevzdám projekt, po prázdninách atp.). Jakmile dojde k takovému smlouvání a odkládání řešení, je to výmluva. Závislý tak odkládá řešení v momentě, kdy má i silný, pozitivní vnitřní tlak s pitím skončit nebo jej radikálně omezit.

Když odsune řešení (omezení pití, návštěvu ambulance), tlak se převalí jako vlna a vše se zas vrátí do starých kolejí. Nastupují nejrůznější iracionální myšlenky - v popředí je strach ze změny či popírání problému. Ne náhodou lze závislost pojmenovat jako „nemoc popírání".

Christina Grofová zdůrazňuje, že alkohol dává pocit svobody, volnosti. Často jsou na počátku pocity izolovanosti, samoty, pocit, že jsme vzdáleni od ostatních. Že se jim nemůžeme svěřit se svými problémy. Alkohol nebo jídlo spolehlivě tyto nepříjemné pocity utlumí: cítíme se volně, bez problémů. Sami sebou. Necítíme tlak problémů, ty se odsunuly kamsi na pozadí, a pokud je vůbec bereme na vědomí, jsou neškodné či zvládnutelné.

Jenže tenhle pocit je jen zdánlivě pravdivý - podepírá ho alkohol nebo pocit plného žaludku. Když vystřízlivíme, staré pocity se vrátí a navrch ještě řešíme kocovinu nebo špatný pocit z přejedení, že jsme zase podlehli. Ten slastný pocit, že jsme byli sami sebou, silní, krásní, úspěšní, spokojeni se svým životem, je pryč.

 

Motivace je mnohem důležitější než vůle

Závislí mají problém s vůlí. Nejde o to, že mají slabou vůli. Když už o svém problému vědí, využívají svoji vůli na to, aby se napili navzdory svému okolí, které jim jejich problém předhazuje, tlačí na ně, aby pití omezili, nebo ještě lépe - s pitím přestali.

Jde tedy o to, jakým směrem a na co svoji vůli vynakládají - k posílení svého návyku; svoji vůli tedy používají v omezené míře a nepříznivým směrem. Nasměrovat vůli správným směrem pomůže motivace. Uvědomit si, proč se chci závislosti zbavit. Co mi závislost na alkoholu bere (negativní motivace) a co mi přinese abstinence (pozitivní motivace).


Vnitřní bariéra brání požádat o pomoc nebo ji přijmout

Bariéra, kvůli které nepožádáme o pomoc, je v nás. Jsou to pocity vlastní neschopnosti, studu, dojem, že my nebo naše problémy nejsou tak důležité, nezajímají ostatní. Problémy se závislostí často souvisí s pocity méněcennosti a srovnáváním se s druhými lidmi, kteří se nám často jeví v lepším světle, než je tomu tak ve skutečnosti.

 

Když přijde bažení

Neodolatelná touha, chuť se napít se označuje odborným termínem bažení (z angl. craving). Člověk bojující se závislostí se musí vyzbrojit poznatky a připravit se na chvíle, kdy se závislost opět ozve:

  • Bažení trvá v bezpečném prostředí jen krátce. Odložit chuť se napít na později.
  • Opět si zopakovat pozitivní i negativní motivaci.
  • Alkohol odbourává stres a přináší uklidnění, takže je třeba si promyslet jiné strategie zvládání stresu, aby byl člověk připraven, až se dostane do situace, která ho vyvede z rovnováhy. Někdy je možné stresovou situaci předpokládat (nahromadění pracovních problémů v období uzávěrky), pro nenadálé situace je třeba mít po ruce (a to doslova) seznam a začít je provádět (přítel na telefonu, jít si zaplavat, zaběhat, relaxační technika).
  • Být si vědom, že únava, přetažení, velká radost nebo rozčilení představují ohrožení. Nečekat, až se ocitnu v hospodě nebo s plným žaludkem a mučivým pocitem selhání. Být připraven. V okamžiku, kdy máte navrch nad svojí závislostí a jste rozhodnutí s ní bojovat, připravte si vlastní seznam technik a nápadů, co dělat.
  • Osvědčený způsob je zpomalit. Soustředit se na dýchání, lehnout si na zem, vnímat podložku. Zde se vám bude hodit znalost relaxačních technik - klasický autogenní trénink nebo třeba metoda focusingu - zaměření se na prožívání vlastního těla. Projděte si tělo jakoby skenerem, od hlavy po paty. Důležité je, že přeladíte pozornost jiným směrem.
  • Je potřeba si dát pozor na zrádné myšlenky, které produkuje závislost. Třeba „dám si jen jedno a půjdu", „když se teď napiju, tak se nic nestane".
  • Když se objeví chuť se napít nebo najíst, zamyslete se, kde se vzala. I když na nic nepřijdete, je prospěšné už jen samotné úsilí dopátrat se příčiny. Aktivují se totiž jiné části mozku než ty, z kterých přicházejí myšlenky spouštějící závislé chování.


Když dojde k recidivě

Ráno je člověk optimistický, plný předsevzetí, a večer jde opět na svých pár piv do hospody nebo v noci vyluxuje lednici. Došlo k automatickému jednání. Když si člověk uvědomí, co dělá, ihned činnost přerušit. Nic není ztraceno, jen došlo k recidivě. Je potřeba se vrátit o pár okamžiků zpět. Co bylo spouštěčem tohoto jednání? Co se stalo přes den, večer? Je potřeba zpomalit a všímat si, co přesně mě přivedlo k pár půllitrům nebo k plným talířům.

Z recidivy můžeme vytěžit mnoho cenného materiálu. Jaké jsou mé osobní spouštěče? Sebeovládání často zhoršuje stres, silné emoce, jak pozitivní, tak negativní.

K recidivě i bez bažení dochází, když dojde k automatickému jednání. Je třeba tyto automatické vzorce chování rozpoznat a pracovat s nimi. Jaké to jsou situace, kdy sáhnu po skleničce nebo se přejím? Jaké pocity jsem tak zvyklý přebíjet? Jaké problémy jsem tak zvyklá řešit?

Další příčinou je, když člověk nevnímá, co se v něm děje. K vykročení z bludného kruhu závislosti pomůže lepší uvědomování si sebe sama. Je důležité se zaměřit na myšlenky. Bažení tedy nepovažovat za projev svobodné vůle, ale závislosti. Nejde o spontánní nápad, ale znak závislosti.

Je třeba posilovat sebeovládání. Bez pozornosti vůči vnitřním myšlenkovým pochodům a pevného rozhodnutí zbavit se nezdravého návyku, potažmo závislosti, to nepůjde.

 

Co zhoršuje sebeovládání

Identifikace nepřátel sebeovládání je zcela zásadní. Uvádíme jejich výčet podle Karla Nešpora: Kromě návykové látky samotné je to únava, nevyspání, stres, silné emoce, nedostatek tekutin v těle (žízeň), nevhodná společnost nebo samota, zátěžové životní události, neinformovanost a nepřiznání si závislosti, automatické bezmyšlenkovité závislostní jednání, spouštěče (podněty aktivující závislost), tělesná bolest, reklama.

 

Důležitost sebeuvědomění

Je důležité vnímat a správně vyhodnocovat, co se uvnitř nás děje.

Automatické jednání pomůže změnit a jednání nasměrovat jiným směrem uvědomění sebe sama. Toto přesměrování energie a vymanění se z automatických vzorců vyžaduje i bezpečné prostředí.

Sebeuvědomění přináší určité zpomalení a usnadňuje tak zvolit jednání, které si člověk přeje. Závislému tak významně pomůže v jeho rozhodnutí se svým návykem skoncovat a „udělat něco pro rodinu", a hlavně pro sebe. Stres organismus zrychluje, a tak je daleko snazší zajet do starých vzorců jednání - jít do hospody nebo se přejíst.

První bod z 12bodového programu Anonymních alkoholiků je Přiznat si bezmocnost vůči problému. Přiznat si problém je velký krok. A ještě větší posun znamená přiznání si bezmocnosti vůči problému: přiznání si závislosti, toho komplexu, obludy, která ovládá náš život a vůli, a přijmout, že na problém se závislostí sami nestačíme. Přání změnit se nestačí, přiznání problému je začátkem dlouhé cesty. Závislost totiž běží mimo naši kontrolu, uskutečňuje se pomocí automatických vzorců myšlení a jednání, které je potřeba identifikovat a změnit.

Dalším krokem je uvědomění si a změna automatických vzorců (např. že na žízeň je nejlepší pivo) nebo když začne nepříjemně tlačit jakákoliv emoční nepohoda (sebelítost, pocit samoty, nepochopení, křivdy...), řešit ji jiným způsobem než alkoholem nebo jídlem.

Problém se závislostí je jen začátek, stejně nás čeká cesta vypořádání se s osobními problémy, které nás k závislosti přivedly.

S dalšími kroky a léčbou pomohou specializovaná pracoviště. Je doporučováno navštěvovat i doléčovací skupiny a socioterapeutické komunity. Na téma závislostí existuje nepřeberné množství literatury, stačí si jen vybrat...

Autor článku: Mgr. Marta Helingerová, zdroj: www.psychologie.cz

zpět na přehled aktualit