Kratom

Kratom je tropický strom (Mitragyna speciosa) příbuzný kávovníku, pocházející z jihovýchodní Asie. Jeho listy obsahují sloučeniny, které mají psychoaktivní (vědomí měnící) a léčivé účinky. Kratomové listy využívali asijští rolníci, aby lépe zvládli náročnou práci na poli, v lidovém léčitelství se pak kratom předepisoval jako lék proti průjmu, chřipce a dráždivému kašli.

Základem chemické struktury mitragyninu i 7-hydroxymitragyninu (hlavních účinných látek kratomu) a více než čtyř tisíc dalších alkaloidů (zásaditých organických sloučenin obsahujících vázaný dusík) je indol, sestávající ze dvou prstenců - šestičlenného benzenového a pětičlenného pyrolového. Indol samotný je krystalická látka výrazného zápachu. V malé koncentraci voní příjemně, je součástí vůně mnoha květů (třeba pomerančovníků) a využívá se ve voňavkářství. Zápach většího množství připomíná výkaly, ve kterých je rovněž přítomný - vzniká zpracováním esenciální aminokyseliny tryptofanu. Ten lidské tělo využívá k biosyntéze proteinů i neurotransmiterů založených na tryptaminu, jako je serotonin a melatonin.

Tryptamin (a tudíž i indol) je základem serotoninu blízkých halucinogenů jako psilocybin a psilocin (účinné látky lysohlávek), N,N-DMT (jedna ze dvou hlavních účinných látek nápoje ayahuasca) či bufotenin (halucinogen z ropušího jedu).

Indol najdeme i ve strukturálně složitějších molekulách - ve strychninu (první objevený indolový alkaloid), v námelových alkaloidech a LSD, ale také v ibogainu, účinné látce afrického stromu Tabernanthe iboga s halucinogenními, disociativními i stimulačními účinky.

Psychické a somatické komplikace

Uživatelé konopí či halucinogenů mohou mít sklon soudit podle látek sobě známých a toto nebezpečí podceňovat. Kratom je však opravdu bližší spíš opiu či koce a riziko je skutečné. Mnozí přívrženci ho sice bagatelizují, ale legraci si z nich dělá i znalec a příznivec rostlinných drog Dále Pendell, když ironicky píše o „zaručených" strategiích, jak se návyku vyhnout: třeba „nebrat to častěji než jednou za měsíc", „nebrat to častěji než jednou za týden" a „nebrat to častěji než dvakrát za týden". Stejné návody přitom hlásají uživatelé heroinu. A ony skutečně fungují - pokud je dodržujete. V tom je právě kámen úrazu. Když najednou zjistíte, že potřebujete kratom každý den, je už závislost jistá a docela se prodraží. Sice není tak silná jako na nikotinu, ale ani tak slabá jako na kofeinu. Obezřetnost je proto rozhodně na místě.

Chybějící kontrola kvality

Kratom je sice - zatím - legální, ale protože není schválen ani jako potravina, ani jako lék či doplněk stravy, není možné ho k těmto účelům nabízet. Prodejci se proto pohybují v jakési šedé zóně a listy či extrakt nabízejí pro studijní účely nebo jako sběratelské předměty, rozhodně ne však ke konzumaci. Z toho vyplývá i absence jakékoliv oficiální kontroly kvality.
V praxi to znamená, že často ani koncoví prodejci netuší, co přesně nabízí, a zákazník je na tom ještě hůř - neví, jak je zboží kvalitní, zda neobsahuje nějaké škodliviny ani přes kolik prostředníků prošlo a jak dlouho se povalovalo ve skladu.

Samostatnou kapitolou jsou propagační texty z webů prodejců, které je nutno brát opravdu s velkou rezervou. Často paradoxně platí, že čím bombastičtější webdesign a čím vlezlejší reklama, tím méně důvěryhodný obchod. Webshop, který nabízel „zaručeně přírodní bylinnou směs", ve skutečnosti však prokazatelně říznutou syntetickými kanabinoidy, rozhodně není vhodný zdroj ani pro mátu, natož pro kratom.

Obecně se dá se říct, že čím méně připomíná nabízený produkt celé listy, tím větší ostražitosti je třeba. Drcené či mleté listy bývají většinou skutečně listy kratomu, ale s extrakty už je potíž - není žádnou vzácností, ukáže-li se, že extrakt nabízený jako 15× (tedy výtažek z listů s patnáctinásobnou koncentrací alkaloidů) ve skutečnosti oplývá koncentrací sotva pětinásobnou.

Ale může být i hůř - ve Švédsku zemřelo 9 mladíků po požití „legální drogy" Krypton, vydávané prodejci za extrakt z kratomu. Ve skutečnosti šlo však o směs kofeinu a syntetického opiátu 
O-desmetyltramadolu, kterým se lze smrtelně předávkovat (na rozdíl od účinných látek kratomu) až příliš snadno. Zvýšená opatrnost je proto na místě.

Dávkování

Tradiční a nejbezpečnější způsob užívání kratomu - žvýkání čerstvých listů - v našich podmínkách nepřichází v úvahu. V sušených listech obsah účinných látek velmi kolísá, takže začínat s větším množstvím by byl špatný nápad. Následující hodnoty jsou proto jen velmi orientační:

  • 2 až 6 gramů - mírné účinky, zpravidla stimulující.
  • 7 až 15 gramů - střední účinky, stimulující či sedativní, analgetické a euforické.
  • 16 až 25 gramů - silné účinky (sedativní, analgetické a euforické), pro citlivé jedince až příliš silné.
  • 26 až 50 gramů - účinky pro většinu lidí až příliš silné.

Pozor, jde o sušené listy, nikoliv o extrakt - 1 gram extraktu „15x" odpovídá 15 gramům kratomu z tabulky (pokud není šizený).

Rady pro bezpečnější užívání

  • neužívejte kratom příliš často.
  • nekombinujte kratom s jinými drogami ani léky.
  • pod vlivem neřiďte auto ani jiné těžké stroje a nedělejte nic nebezpečného
  • jste-li těhotná či kojíte, kratom si určitě odpusťte.
  • po požití se může objevit nevolnost. Účinky nastupují již po deseti minutách. Při požití větší dávky může po odeznění účinků následovat nepříjemná kocovina.

Rovněž mějte na paměti, že prodejem či nabídkou kratomu ostatním se můžete dopustit trestného činu šíření toxikomanie.

Literatura:

http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/648-kratom-radeji-ne

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kratom

https://www.rehabilitace.info/tehotenstvi-materska/zena-behem-tehotenstvi-pila-caj-z-kratomu-novorozenec-to-odnesl/