Při silniční kontrole mohou policisté kromě dechové zkoušky na přítomnost alkoholu provést i orientační vyšetření na přítomnost jiných omamných látek. Nejčastěji je používán orientační slinný test DrugWipe 5S (případně varianta pro odběr potu). Tento test zjišťuje přítomnost 4 skupin psychoaktivních látek:
Návod od výrobce, podle kterého by mělo samotné testování probíhat a jak se vyhodnocují výsledky, naleznete v návodu na odkaze ZDE.
Orientační testy neukazují množství látky v těle, ale pouze přítomnost/nepřítomnost konkrétní skupiny látek. Bohužel tyto testy bývají často nepříliš spolehlivé a dochází k takzvané falešné pozitivitě. Kromě chybného testu může falešnou pozitivitu zapříčinit i užívání některých léků nebo některá onemocnění.
Pokud se řidič rozhodne odmítnout podstoupit orientační test, hrozí mu v rámci správního řízení pokuta ve výši od 25 000 do 75 000 Kč, zákaz řízení na 1,5 až 3 roky a ztráta 6 bodů.
V případě pozitivního výsledku orientačního testu budete vyzváni k odbornému lékařskému a toxikologickému vyšetření, kde dojde nejčastěji k odběru krve a moči. K tomuto vyšetření může dojít i za předpokladu, že test bude negativní, ale policista bude mít jednoznačné podezření, že jste pod vlivem psychoaktivních látek.
Na základě pozitivního výsledku z moči by neměly být vyvozovány žádné důsledky. Výsledek testu z moči by měl pouze ukázat směr, zda má cenu člověka poslat na krevní testy.
V rámci následného toxikologického vyšetření jsou zkoumány ty látky, o jejichž detekci zažádají policisté v rámci protokolu pro toxikologickou laboratoř. Obvykle se jedná pouze o látku, která vyšla v orientačním testu pozitivně. Je však také možné, že policista zažádá o přezkoumání více látek.
Pokud následné toxikologické vyšetření v případě pozitivního orientačního výsledku řidič odmítne, znamená to, že souhlasí s výsledkem orientačního testu. O přestupcích rozhoduje obecní úřad a za přestupek řízení pod vlivem návykových látek poté řidiči hrozí pokuta v rozmezí 7 000 až 25 000 Kč, zákaz řízení na 6 měsíců až 1,5 roku a ztráta 6 bodů.
V situaci, kdy jste žádné psychoaktivní látky nepožili, případně jste je užili před delší dobou a necítíte se být již pod vlivem, trvejte na podstoupení toxikologického a lékařského vyšetření. Setkáváme se s případy, kdy policisté rozmlouvají kontrolovaným osobám následné toxikologické testování a argumentují tím, že poté může být na situaci pohlíženo jako na trestný čin, případně uvádějí mylné doby, kdy bude látka ve vzorku nad povoleným limitem. Jedině toxikologické vyšetření může zvrátit výsledek orientačního testu a potvrdit, že (už) nejste pod vlivem. Při převzetí rozhodnutí o Vašem případu zkontrolujte, zda bylo opravdu rozhodnuto na základě toxikologického rozboru krve, a ne pouze na základě orientačních testů. Může totiž nastat situace, kdy dojde k odběrům, ale neproběhne již jejich následný laboratorní rozbor.
O trestný čin se jedná v případě, kdy se v rámci následného lékařského a toxikologického vyšetření potvrdí, že řidič byl ve stavu vylučujícím způsobilost řídit motorové vozidlo. Poté by mohla být situace posouzena jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, za který hrozí řidiči trest odnětí svobody až na 3 roky, zákaz řízení na 1 až 10 let a případně peněžitý trest. O odeslání případu k projednání státnímu zástupci pak rozhoduje policie, která také nařizuje znalecký posudek psychiatra.
Toxikologické lékařské vyšetření je na rozdíl od orientačního testu spolehlivé a ukazuje přítomnost konkrétních látek a také jejich množství ve vzorku. V rámci vyšetření lze také snadno rozlišit falešnou pozitivitu testu způsobenou užitím některých skupin léků případně onemocněním.
Pro posouzení, zda byl řidič pod vlivem návykových látek, jsou stanoveny limitní hodnoty, při jejichž dosažení je na řidiče pohlíženo jako na ovlivněného konkrétní látkou (což automaticky nemusí znamenat, že byl nezpůsobilý řídit vozidlo) (viz 2. sloupec tabulky níže). Hodnoty mohou vyjít nad povolenou normu i v případě, kdy se řidič subjektivně cítí neovliněn. Při zjištění látek mimo tabulku záleží pouze na odborném posudku.
Od 29.4.2019 jsou stanoveny doporučené limitní hodnoty jednotlivých látek v krvi, od kterých je řidič považován za osobu ve stavu vylučujícím řídit motorové vozidlo (viz 3. sloupec tabulky níže). Nejedná se však o oběcně závazný právní předpis. Při dosažení těchto hodnot lze očekávat zahájení trestního stíhání, ovšem v praxi lze tedy očekávat odchylky oběma směry.
V případě užití metamfetaminu mohou i po delší časové prodlevě vyjít vysoké hodnoty amfetaminu v krvi (jelikož metamfetamin v těle metabolizuje na amfetamin). Řidič tedy může být považován za ovlivněného/nezpůsobilého i v případě, kdy už se subjektivně cítí neintoxikovaný a připraven k řízení.
Orientační doby, do kdy lze jednotlivé látky v těle odhalit, můžete najít na našich stránkách pod záložkou TESTY. Limitních hodnot (viz tabulka) bude logicky dosaženo o něco dříve. Nelze však přesněji stanovit kdy.
V případě, že laboratorní testy na drogy vyšly pozitivně, hradí je testovaný řidič, a to jak náklady na toxikologický rozbor, tak i náklady na dopravu k danému lékařskému vyšetření. Za pozitivní výsledek se v tomto případě považuje i velmi malé množství. Testovaný řidič tak hradí náklady i v případě malého množství, za které mu nakonec nehrozí přestupek ani trestný čin.
Laboratorní testy, které vyšly negativně, by neměl hradit testovaný, ale objednavatel. Tím je v naprosté většině případů Policie ČR. Zdravotnické zařízení, které testy provedlo, by pak mělo žádat úhradu nákladů spojených s laboratorním vyšetřením od PČR, nikoli od testovaného.
Lékař (praktický) potvrzuje zdravotní způsobilost k řízení člověka², který vyplňuje prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti. Lékař vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel³.
Při odebrání ŘP¹¹ bývá potřeba pro jeho opětovné získání prokázat psychickou způsobilost prostřednictvím psychotestů (neboli dopravně psychologické vyšetření) a lékařského vyšetření pro posouzení zdravotní způsobilosti. Navíc pokud člověk neměl ŘP déle než 1 rok, tak je také potřeba složit zkoušky odborné způsobilosti (neboli přezkoušení v rámci autoškoly). To vše bez ohledu na to, z jakého důvodu byl člověku ŘP odebrán, tedy včetně situací, kde hrály roli drogy včetně alkoholu.
Co se týče propojení zdravotnické dokumentace, tak informace o řízení pod vlivem (pozitivní testování na drogy a následný postih) se nedostávají do zdravotnické dokumentace. Neexistuje centrální databáze zdravotnických údajů, kam by měli přístup všichni lékaři. Lékař by měl přistupovat k rozhodnutí o zdravotní způsobilosti bez ohledu na to, zda se řeší kvůli řízení pod vlivem nebo kvůli vybodování. Sama skutečnost, že člověk řídil pod vlivem, není důvodem ke ztrátě zdravotní způsobilosti. Pokud nemá v anamnéze užívání drog (prokazatelně soustavné či závislost viz vyhláška), neměl by lékař dojít k pochybnostem o zdravotní způsobilosti. Pokud pochybnosti má, měl by vyžadovat vyšetření specialistou (psychiatrem). Praxe se ovšem různí, někdy praktický lékař pacienta sám po nějakou dobu testuje apod.
V případě, že lékař nepotvrdil zdravotní způsobilost, lze se bránit (do 10 dnů podat návrh na přezkoumání zdravotnickému zařízení, v případě zamítnutí pak krajskému zdravotnímu odboru). Ovšem schůdnější a praktičtější než to může být změna praktického lékaře.
Je potřeba upozornit na fakt, že zákon zmiňuje stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení. Patří mezi ně závislost nebo některé užívání psychoaktivních látek²² (viz). V této souvislosti může tedy být rozhodnuto o tom, že člověk pozbyl zdravotní způsobilosti k řízení. Lékaři mají zákonnou povinnost hlásit obecnímu úřadu s rozšířenou působností, když pacient ztratí zdravotní způsobilost k řízení³³. Vždy ovšem záleží na konkrétním lékaři, jak k nahlášení přistupuje. Následně je dotyčný vyzván úřadem, aby zdravotní způsobilost potvrdil (u praktického lékaře), jinak může přijít o ŘP.
V praxi se to paradoxně může stát i v případě, že člověk nastoupí na léčení závislosti nebo vyhledá jinou formu lékařské pomoci. V momentě, kdy nahlášený člověk léčbu úspěšně dokončil, si pak musí přesto znovu nechat u lékaře potvrdit svou zdravotní způsobilost kvůli ŘP. Nicméně nahlášení se neděje automaticky. Samotná skutečnost, že se člověk léčí nebo (předčasně) léčbu ukončil, neznamená, že by nemohl řídit.
Pokud už dojde ke ztrátě zdravotní způsobilosti v souvislosti s užíváním drog (prokazatelně soustavné či závislost viz vyhláška), k jejímu opětovnému získání musí člověk prokázat abstinenci (neboli bezpečné abstinenční období, v případě alkoholu 1 rok, v případě ostatních látek 2 roky), a to ze závěrů odborného lékaře. Dříve lékař potvrzení o zdravotní způsobilosti nevydá, lhůta je přímo daná vyhláškou. Lékař v rámci potvrzení posuzuje, zda již člověk zdravotní způsobilost splňuje. Doporučuje se proto pohlídat si, aby člověk měl jak abstinenci doložit (např. kromě pobytové léčby poté také skupinové doléčování či individuální návštěvy psychiatra či adiktologa). Důležité je k tomu zmínit, že není totéž doba případného trestu odebrání ŘP (jako postih za řízení pod vlivem) a doba prokazatelné abstinence (pro potvrzení zdravotní způsobilosti po její ztrátě). Doba prokazatelné abstinence neběží spolu s dobou odebrání ŘP, ale zkrátka až od tehdy, kdy je prokazatelná (odborníkem, zařízením apod.).
Článek dosud popisoval pouze případy látek uvedených na seznamu omamných a psychotropních látek. Silniční zákon se na tento seznam odvolává a v jeho rámci se také řeší přestupky a trestné činy řízení pod vlivem. Látek mimo tento seznam se tedy tyto případy netýkají.
Neznamená to ovšem, že ostatní látky jsou pro řízení bez rizika. Trestní zákoník (oproti silničnímu zákonu) pracuje s pojmem psychotropní látky a jedy. Mezi ně lze zařadit i látky, které sice nejsou na seznamu těch zakázaných (např. některé léky, kratom, HHC apod.), ale u kterých užití určitého množství může navodit stav, kdy je člověk nezpůsobilý k řízení. Pak by mohl být obviněn z obecného ohrožení pod vlivem návykové látky atd. Důležitý by byl kontext, tedy zda došlo k nějaké nehodě nebo byl poškozen majetek apod. Zde by pravděpodobně kromě posouzení stavu pachatele zasahujícími policisty a ošetřujícím zdravotnickým personálem došlo i na znalecký posudek, který by pracoval s výsledky z toxikologie.
Právní aspekty, povinnosti vaše i policistů a možnosti případné obrany můžete zjistit v anonymní bezplatné drogové Právní poradně A.N.O., která se na ně dlouhodobě specializuje. Kontaktovat ji můžete telefonicky na: +420 222 582 932 a +420 736 760 701 nebo emailem: ppano@asociace.org.
V případě, kdy nejste spokojeni s postupem policie a nevíte jak situaci řešit, můžete k vyhledání pomoci využít i web organizace Otevřená společnost.
Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci. Upozorňujeme, že závazné je vždy pouze znění uvedené v právních předpisech, vysvětlení v článku je informativní.
Aktualizováno únor 2024.
¹ Vyhláška č. 277/2004 Sb. - Vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
² Zákon 361/215 Sb. §84 Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
³ Příloha č.1 a 2 k Vyhlášce o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel - Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti a Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
¹¹ Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., §102 (§102 řeší vrácení ŘP)
²² Příloha č.3 k Vyhlášce o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel - Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
³³ Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., §89a (§89a řeší povinnost lékaře hlásit ztrátu zdravotní způsobilosti k řízení)