INTERNETOVÁ PORADNA
Termín "amfetaminy" označuje skupinu drog zahrnujících benzedrin (l-amfetamin), dexedrin (d-amfetamin nebo dexamfetamin) a metyl amfetamin (také označovaný jako metamfetamin). Na černém trhu se objevují v podobě bílého prášku či krystalků, pro jejich pojmenování se užívá slangového označení speed (zatímco metamfetamin aka pervitin má spoustu různých označení, např. piko, peří atp.)
Tyto psychoaktivní látky jsou klasifikovány jako stimulanty mozku a obecně nervového systému. Mají dlouhou historii užívání nejen po celé Evropě, ale i také jinde ve světě.
Jejich obliba má své kořeny v účincích, jako je pocit zvýšené energie, hovornosti, důvěry a sebedůvěry, snížené citlivosti k bolesti a únavě. Mezi další patří např. euforie a pocit pohody, snížení chuti k jídlu a potřeby spánku, která je obvykle závislá na dávce a způsobu podání.
Další informace může poskytnout např. TATO interaktivní prezentace.
AMF způsobují mnohá poškození organismu a jejich užívání je specificky rizikové. Největší hrozby se váží na injekční aplikaci. Uživatelé se tak vystavují vysokému riziku přenosu a nakažení virovými onemocněními (jako HIV, hepatitis, B/C) prostřednictvím sdílených jehel. Chronické užívání prostřednictvím nosní sliznice ("šňupání") může vyústit v perforaci nosní přepážky, chronické rýmy a ztrátu čichu.
Obecně může konzumace AMF vést k anorexii, poškození zubů (vzniklému sekundárně v důsledku křečovitého skřípání zubů). Následkem může být také sucho v ústech (které může vést až ke vzniku vředů), zvýšení tlaku krve a srdečního tepu (v závislosti na dávce), zvýšení tělesné teploty, frekvence dýchání a hladiny cukru v krvi. Vysoké dávky mohou způsobit silné bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, neostré vidění apod. Velmi vysoké dávky už bývají příčinou abnormity srdečního rytmu, slinění, křeči, mrtvice, přehřátí, komatu a smrti. Avšak mortalita přímo spojená s neinjekčním užitím amfetaminu je spíše vzácná.
Ačkoli je to relativně vzácné, může užívání amfetaminů zapříčinit smrt. Mezi lety 1985 a začátkem roku 1995 bylo ve Velké Británii zaznamenáno 97 úmrtí ve spojitosti s jejich užíváním. Jednoznačně největší úmrtnost byla propojena s populací injekčních uživatelů.
Pravidelná konzumace AMF může vést k psychické závislosti provázené psychotickými stavy.
Negativní psychologický efekt způsobený užíváním amfetaminů může zahrnovat:
Halucinace mohou být vizuální, sluchové a hmatové (v extrémním případě například pocit hmyzu lezoucího pod kůží, který může vést až k jejímu drásání a rozdírání). Opakující se pohyby a chování mohou zahrnovat např. nutkavé popocházení a přešlapování a neustálé rozebírání a smontovávání věcí. Tyto negativní reakce jsou běžné mezi chronickými uživateli a jsou spojovány především s injekčním užíváním vysokých dávek. Při opakovaném a frekventovaném užívání amfetaminů se objevuje syndrom závislosti. Spolu se zkušeností příjemného a povzbuzujícího prožitku může následovat tendence zvyšovat frekvenci užívání a dávky.
Rychlé zvýšení frekvence braní vede ke zvýšené toleranci a velikosti dávek. To se může vyvíjet až k několikadenním tahům, po kterých v případě ukončení užití následuje tzv. „dojezd“ (projevuje se úzkostmi, agitovaností a depresí, může trvat i několik dnů, běžný je delší spánek).
Psychický odvykací syndrom zahrnuje depresi se známkami snížené schopnosti radovat se ze života a běžných denních událostí, podrážděnost a dny až týdny trvající vyčerpání. Tyto stavy mohou podporovat rozhodnutí o pokračování v dalším užívání. Dokonce ještě delší dobu po začátku abstinence, jestliže u uživatele odezněla psychóza, může návrat k psychoaktivní látce v několika minutách či hodinách způsobit paranoidní symptomatologii, ačkoli se tyto symptomy původně objevily až ve spojitosti s těžkým několikaměsíčním užíváním vysokých dávek.
Pokud jde o psychózy spojované s užíváním amfetaminů, pak je obvyklý výskyt krátkých drogou způsobených psychóz, k nimž může vést pravidelné a frekventované zneužívání amfetaminů.
Amfetaminy byly poprvé synteticky připraveny v roce 1887 a jejich stimulační vlastnosti poprvé popsány v roce 1933. Později ve třicátých letech bylo American Medical Association schváleno užívání amfetaminů pro široké spektrum poruch a farmaceutické společnosti Smith, Kline a French lékařům jeho užití klidně doporučovaly, neboť „nebyl pozorován častější výskyt negativních reakcí“. V letech 1932 až 1946, farmaceutický průmysl našel pro amfetaminy uplatnění v medicíně ve 39 oblastech, včetně léčby schizofrenie a závislosti na nikotinu. Zatímco se začalo užívání amfetaminů v zemích EU přísně kontrolovat, v některých zemích mohly být amfetaminy preskribovány k terapeutickým účelům, jako například u narkolepsie, hyperkinetického syndromu u dětí, snížené chuti k jídlu, depresích a při únavě. Mnohem vzácněji mohly být amfetaminy v některých zemích preskribovány lidem trpícím závislostí na nich.
Amfetaminy byly běžně ve většině Evropských zemí nelegálně užívány po velmi dlouhou dobu. Populace uživatelů amfetaminů se objevují po celé Evropě již od konce druhé světové války. Takovým příkladem je Švédsko. V této době byly drogy spojovány s odlišnými, alternativními mladými subkulturami, jako Mods a rockeři v padesátých letech nebo různé motorkářské gangy po celé Evropě.
Amfateminy byly v sedmdesátých a osmdesátých letech spojeny s hudebními trendy jako „Punk rock“ a „jižanský soul.“ Anekdoticky se uvádí, že se amfetaminy staly v rámci taneční scény populárními částečně také proto, že byly vůči extázi alternativní, hodnověrnější drogou, neboť extáze stála mnohem víc a nebývala kvalitní. Výzkumná data však ukazují, že v mnoha zemích jsou amfetaminy mladými lidmi vyzkoušeny ještě před extází a prevalance užívání amfetaminů bývá často vyšší, nežli u extáze. Také proto by na amfetaminy nemělo být pohlíženo jako na náhražku extáze, ale spíše jako na konkurenční substanci, kterou mladí lidé mohou a nemusí v užívání za extázi vyměnit.
Užívání amfetaminů nemusí být, jakkoli je to obvyklé a charakteristické, u mladých lidí pouze užíváním drogy v sociálním či rekreačním kontextu. Jednoduše řečeno, nelegální užívání amfetaminů v Evropě může být popsáno pro tři různé skupiny populace. Jsou to: chroničtí uživatelé (tato skupina se skládá ze sociálně marginalizovaných skupin injekčních uživatelů drog, v některých případech skutečně srovnatelných s chronickými uživateli opile), instrumentální uživatelé (z historického a globálního hlediska se jedná o pravděpodobně nejběžnější vzorce užívání amfetaminů, amfetaminy jsou užívány za účelem zlepšení koncentrace a zažehnání únavy či ospalosti například při řízení vozidla, tedy nejčastěji u studentů či lidí pracujících přes noc, navíc mohou být amfetaminy užívány jako prostředku ke snížení váhy, převážně mezi ženami), sociální/rekreační uživatelé (užívání drog obvykle probíhá v rámci sociálně-rekreačního settingu, tedy například na párty a stimulační vlastnosti drogy slouží k prodloužení bdělosti a aktivity).
Literatura:
Kalina, K. et al.: Drogy a drogové závislosti mezioborový přístup. Praha: NMS-Úřad vlády ČR.
https://erowid.org/chemicals/amphetamines/
Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci.