INTERNETOVÁ PORADNA
Způsoby užívání psychoaktivních látek a doporučení k minimalizaci rizik.
Při kouření se kouř vstřebává buď z dutiny ústní (doutníky, dýmka) nebo z plic (cigarety). Při inhalaci nastupují účinky hned, resp. v řádu vteřin. Kouřením klasických cigaret se dostává do těla velké množství škodlivých látek, které jsou buď obsažené přímo v tabáku, nebo vznikají při procesu hoření. Při balení cigarety (ať už s tabákem, marihuanou či jinou látkou) je tedy dobré zamyslet se nad volbou filtru. Někdy používaný srolovaný tvrdý papírek sice zajistí dobré proudění vzduchu, ale v podstatě nic nezachytí a jako filtr tedy spíš nefunguje. Nejběžnější variantou je klasický vatový filtr, který zachytí pevné částečky, ale na druhou stranu zamezuje odcházení přebytečného kouře a tím mění kvalitu i chuť kouřeného materiálu. Ideální volbou jsou tak uhlíkové filtry, které nejen že kouř ochlazují, vzduch v nich dobře proudí, ale snižují i množství přijímaného dehtu. Zajímavou alternativou pak může být i skleněný filtr, který má podobné vlastnosti, jak to ten uhlíkový a ještě navíc je snadno omyvatelný, takže vydrží léta a eliminuje odpad. Druhý element, který je možné při balení cigaret ovlivnit, je kvalita papírku. Z hlediska vdechovaných škodlivin jsou nejlepší nebělené ultra tenké papírky obsahující lepidlo přírodního typu.
Podstatně méně škodlivý způsob inhalace je vaporizace. Vaporizérem se totiž vyhnete používání papírku a také přímému spalování tabáku (či jiné látky), který se zde jen zahřívá a tudíž nevzniká žádný dehet či jiné karcinogenní látky. Je však dobré myslet na to, že při vaporizaci se častěji stává, že toho člověk vykouří větší množství a tím si může nejen postupně zvyšovat toleranci na danou látku, čímž hrozí pak vyšší stupeň závislosti a tedy i zhoršení případných abstinenčních příznaků, ale i samotný aktuální stav může obnášet závratě a nevolnosti.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že kouření funguje velmi dobře jako alternativa k nitrožilnímu užívání pervitinu či heroinu (například z odpařovací skleněné dýmky či obyčejného, dobře vytvarovaného alobalu). Nástup účinku může být stejně intenzivní a podobně rychlý jako při injekčním užití, jelikož se droga dostává z plic rovnou do krve. Tímto způsobem se však uživatel vyhne jakémukoliv přenosu infekčních chorob či problémům s cévami apod.
Mezi negativní dopady kouření obecně patří jeho nepříznivý vliv na dýchací cesty, vyšší kazivost zubů či zhoršení vnímání chutí.
Při aplikaci látky do dutiny ústní dochází k vstřebávání do krve skrz sliznici tváří a sliznici podjazykovou. Nástup účinku přichází během pár desítek minut. Obvykle se takto užívá například žvýkací tabák, LSD, koka či buprenorfin.
Při spolknutí látky dochází k její absorpci přes sliznici trávicího traktu. Účinek nastupuje sice později (až 60 minut), ale zato je jeho trvání delší a tzv. dojezdy jsou mírnější. Obvykle se tak užívá např. MDMA (extáze), psychofarmaka či lysohlávky. Pokud jde o látku, která je v sypké formě (např. pervitin), je vhodné použít želatinové kapsle, které jsou běžně dostupné v lékárnách, aby bylo zaručené, že se látka dostane až do žaludku a nepoškodí tak hltan či jícen. Je důležité dát do kapsle množství, které obvykle užíváte (při prvním užití dávku spíše nižší), abyste zjistili, jaký má na vás daná dávka efekt. U pojídání pokrmů obsahujících konopné látky je důležité mít na paměti, že účinek vrcholí až za 1-5 hodin po požití.
Je vhodné neužívat žádnou látku na lačno (i jako prevenci proti žaludečním vředům) a zapít ji přiměřeným množstvím nealkoholického nápoje. Nikdy se nesnažte navýšit efekt užívané látky tak, že si ji dáte znovu dříve než po 6 hodinách. Mezi rizika orálního užití patří často právě špatný odhad dávkování, dále pak podráždění až poškození trávicí soustavy, vyšší kazivost zubů a poničení dásní. Zároveň je potřeba mít na paměti, že ne všechny psychoaktivní látky se dají orálně užívat (např. heroin).
Při šňupání se látka dostává do krevního řečiště přes prokrvenou nosní sliznici, účinek nastupuje přibližně za 5-15 minut. V případě užití látky nosem (nejčastěji kokain či pervitin) je vhodné použít tzv. šňupátko (obvykle brčko), které je čisté – tedy ne srolovanou bankovku, která má na sobě nespočet bakterií a virů. Zároveň je důležité šňupátko s nikým nesdílet, jelikož při šňupnutí dojde poměrně často k poškození sliznice, a to může být bránou pro přenos například žloutenky typu C či jiných onemocnění. Látky negativně působí na nosní přepážku, uživatelé jsou pak náchylnější k infekcím horních cest dýchacích a mohou častěji krvácet z nosu, přičemž při krvácení se tento způsob aplikace nedoporučuje. Dlouhodobým intenzivním užíváním může dojít až k destrukci nosní přepážky.
Jednoznačně nejméně bezpečný způsob užití ze všech. Látky se dostávají přímo do krevního řečiště a tím rovnou k srdci a mozku. Drogy v sobě mají ve většině případu nespočet příměsí, které nemůžeme znát a mohou být pro náš organismus fatální. Nehledě na postupné ničení cévního systému (opakované záněty, snižující se elasticita, destrukce cévních chlopní, výdutě) a jiná četná rizika (např. abscesy, flegmóny), která tento způsob užití provázejí.
Pokud už člověk injekčně užívá, měl by dodržovat alespoň několik základních pravidel, aby své žíly udržel v té nejlepší možné formě a co nejvíce snížil rizika pro své zdraví. Mezi ně patří přetřít místo vpichu jedním tahem dezinfekčním polštářkem, pro rozdělání drogy použít čistou, nejlépe převařenou vodu a látku při natažení do stříkačky řádně přefiltrovat přes k tomu určené filtry (ne cigaretové!). V případě užívání heroinu použít kyselinu askorbovou a čistý plech/lžičku. Místo vpichu pak ideálně přetřít čistou suchou buničinou. Všechen tento materiál můžete dostat zdarma na jakémkoliv kontaktním centru či v terénních programech. Je dobré střídat místa vpichu (od periferie k srdci) a střídat žíly (nikdy neužívat do žil na krku či v třísle!), aby měly dostatek času se zhojit. Naprosto zásadní je s nikým nesdílet injekce ani jiný materiál, který při aplikaci používáte!
Při vpravení látky do rekta bývá nástup účinku už po 30 vteřinách, jelikož stěny konečníku jsou hodně citlivé a prokrvené. Nejen z toho důvodu může být tento způsob vhodnou alternativou k injekčnímu užívání. Při zavádění stříkačky (bez jehly!) do konečníku (cca 1cm) je dobré použít lubrikační gel, abyste předešli případnému poranění. I v tomto případě je nutné injekční náčiní nesdílet. Tento způsob se nedoporučuje v případě, že trpíte hemoroidy, jelikož by je zavádění mohlo narušit a tím hrozí vznik zánětu.
Pro lepší představu, jak funguje vstřebávání rozličných látek různými způsoby do našeho těla se můžete podívat na přehledné animace.
Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci.
Aktualizováno březen 2023.